Rady pro začínající majitele kočiček

Rady na této stránce vycházejí z mých desetiletých zkušeností ze soužití s kočkami.
Je samozřejmě možné, že jiní chovatelé mají jiné zkušenosti a proto se řiďte především radami, které jste dostali od chovatele Vašeho koťátka.

Pro koťátko si dojeďte nejlépe na začátku víkendu. Ideální je dopoledne, abyste měli možnost se koťátku celý první den plně věnovat. Na cestu pro ně se vybavte především přepravkou na kočky, ideální je plastová. Dobře se s ní manipuluje, je lehká a v dostupných cenových relacích. Na dno přepravky můžete dát vrstvu novin, která dobře tepelně izoluje a na ně prostřete měkkou deku nebo jinou látku. Pokud bude cesta trvat déle než dvě hodiny vybavte se i miskou a vodou (zvlášť v létě) a malým táckem s hrstkou steliva. Některá koťátka jsou velmi neklidná, pokud nemohou vykonat svou potřebu. V zimě je dobré zabalit přepravku do teplé deky, samozřejmě musíme dbát na přístup vzduchu pro koťátko.
Hned jak dorazíte domů, posaďte koťátko na jeho WC, pokud z něj hned vyskočí a nic neudělá, nic se neděje, jde jen o to, aby vědělo, kde má záchůdek hledat. Pak nechte koťátko ať se samo rozhodne, co bude dělat, jestli půjde na obhlídku revíru nebo si schrupne. V prvních dnech se pokuste vyloučit zástupy návštěv, které si budou chtít Vaši novou kočičku prohlížet. Potřebuje klid aby se seznámila s novým prostředím a s novou rodinou. Jestli máte již nějakou kočku, dohlédněte na jejich první setkání. Někdy vše proběhne bez nejmenších problémů, většinou však domácí kočka prská a nějaký čas může trvat, než si na vetřelce zvykne.
Naučte Vaše děti, že spánek koťátka je posvátný a že jej z něj nemohou neustále vytrhovat. Z kotěte potom vyroste nevrlá, protivná kočka.
Koťátko krmte co nejpestřejší stravou. Nezapomínejte ale, že kočka je šelma a proto hlavní složku její potravy (asi dvě třetiny) tvoří maso. Kočky mohou dostávat všechny druhy masa. Nejčastěji hovězí, pokud je přemražené může být i syrové. Ostatní druhy masa by měly být tepelně upravené jako například drůbež, libové vepřové, telecí, jehněčí skopové, ryby mořské i sladkovodní. Vnitřnosti jako srdce, ledviny, jazyk a podobně. Pozor na játra a slezinu - mají projímavé účinky.
Mléko
je potravina která není pro dospělé kočky zvlášť doporučovaná, ale malá koťátka ho ještě potřebují . U nás dáváme koťátkům kondenzované mléko. Tatra 9%, neředěné a nebo jen malinko naředěné v poměru 2:1. Většina dospělých koček mléko špatně snáší a proto jim dáváme pouze mléčné výrobky . Existují i speciální mléčné směsi se složením mateřského kočičího mléka. Dají se koupit v chovatelských obchodech, já osobně s nimi však dobré zkušenosti nemám. Z mléčných výrobků dáváme tvarohy, jogurty (bez příchuti), tavené sýry. Pozor aby nebyly příliš slané nebo kořeněné. Vajíčka se mohou dávat tepelně upravená: např. vařená nebo smažená, žloutek může kočka i syrový. Ale nesmíte dávat vajíček mnoho, tak jedno týdně.
Přílohy jsou zdrojem vlákniny. I ty jsou pro kočku nezbytné, proto k masu přidáváme ve vývaru z masa uvařené ovesné vločky nebo rýži, těstoviny jsou již méně vhodné.
Zeleninu je dobré přidávat pro lepší trávení, jemně nastrouhanou v malém množství zamíchanou do potravy.
Vitamíny a stopové prvky jsou nezbytnou součástí potravy především pro koťata v růstu a březí a kojící kočky. U nás doplňuji krmnou dávku Biocalem. Dospělá kočka, krmená vyváženou pestrou stravou, netrpí nedostatkem těchto látek.
Suchá potrava- naše kočky mají prakticky stále přístup k suché potravě. Na trhu je ohromné množství druhů a značek této stravy. Platí, že ne nejdražší musí být nejlepší. U nás krmíme především značkami Pro Pac Cat, Anka Cat a Acana Cat.
Konzervy jsou nenáročné na přípravu, stačí je ohřát na pokojovou teplotu a mohou se podávat. Není ovšem dobré krmit kočku výhradně konzervami, vždycky si říkám, co by asi dělalo moje zažívání, kdybych jedla jen "Hovězí ve vl. šťávě".
Malé kotě krmíme 5 x denně malými dávkami potravy. Postupně se dávky zvyšují a jejich počet klesá až na dvě denně u dospělých koček.
Výbavičku pro nové koťátko si připravte předem, abyste se mu mohli po jeho příchodu k Vám věnovat a ne teprve běhat a shánět věci, které pro ně potřebujete.
Pořiďte misku na suchou potravu, mělkou misku na krmení (kočky nerady jedí z hlubokých misek) a těžkou misku, která se nepřevrhne na vodu. Do květináče vysejte trávu, aby měla kočka co okusovat, toto je nezbytné, pokud Vaše kočka vůbec nechodí ven.
Dále potřebujete kočičí WC. Existuje mnoho druhů je jen na Vás a na Vaší kočce, který si vyberete. Kočky dávají přednost soukromí a rády navštěvují záchůdek, který je skrytý pohledům okolí. Naše kočky upřednostňují ten, který je schovaný pod stolkem za dveřmi v kuchyni, mají pro vykonání své potřeby absolutní soukromí. I ten pro Vaši kočku umístěte na klidné místo. Jako náplň používáme hrudkující stelivo. Ale existuje i stelivo nehrudkující, záchůdky s dvojitým dnem a omyvatelnými kuličkami místo písku, někdo používá plastovou mřížku bez steliva, někdo rozstříhané papíry. Ať už zvolíte cokoliv, dbejte na pravidelné čištění a odstraňování výkalů, kočky nerady používají znečištěné WC. Vidím to u nás, naše micinky si rády počkají s vykonáním svých potřeb na dobu, po vybrání a vyčištění , kdy se ani nestačím otočit a mohu začít znovu.
Dalším potřebným vybavením je škrabadlo, aby si Vaše kočka měla kde obrušovat drápky a neničila Váš oblíbený nábytek. Stačí deska obalená kobercem a připevněná na zeď a nebo kočičí strom až do stropu, vybavený boudičkami a odpočívadly. To zaleží na Vašich finančních a hlavně prostorových možnostech.
Pelíšek na spaní není nezbytně nutný, kočka si stejně vybere místa na spaní podle svého vkusu, ale je mnoho koček, které si rády poleží i v pelíšku, který jste jim připravili, pokud je na vyvýšeném , klidném místě, kde je teploučko a kočka má rozhled po bytě.
Aby se kočička zabavila potřebuje i hračky. Tuto úlohu splní i kulička zmuchlaného papíru, ale určitě Vás upoutají spousty rozmanitých myšiček, rolniček a peříček, které jsou nyní k dostání. Koťata, dospělé kočky i jejich páníčci se s nimi vydovádí, ale hlavně vybírejte takové, které se po chvilce hry nerozpadnou na kousíčky, které by mohla kočka spolknout a které by jí mohly přivodit zdravotní potíže.
Potom potřebujete ještě kartáč a hřeben. Obojí vyberte podle typu srsti Vaší kočičky.
Přepravka je dalším nezbytným vybavením majitele kočky. Velikost vybírejte samozřejmě podle předpokládané velikosti dospělé kočky, ale také podle toho jak často a jak daleko cestujete. Pokud jedete jednou za rok přeočkovat k veterináři stačí malá přepravka. Když ale cestujete každý týden 100 km na chalupu, bude se Vaší kočičce cestovat lépe ve velké přepravce, kde se může pohodlně natáhnout a kam se jí v létě vejde i miska na vodu.
Vychovávat Vaše koťátko začínáte v momentě, kdy je u chovatele převezmete a jedete s ním domů. Koťátko dejte do přepravky a vydržte i jeho případné protesty. Musíte si uvědomit, že kotě převážené mimo přepravku je nebezpečím pro všechny zúčastněné. Kolik se už stalo nehod v momentě, kdy cestující včetně řidiče honili po autě kotě. A stalo se i to, že při dopravní nehodě se ztratila kočička, která se jinak v autě chovala vzorně a jezdila bez přepravky. Proto je převoz v přepravce tak důležitý.
Hned, jak dojedete domů vysaďte koťátko na jeho WC. Je to důležité pro to, aby kotě vědělo, kde má záchůdek hledat a nenašlo si pro vykonání potřeby jiné místo. Na záchůdek ho doneste asi každou půl hodinu v prvním dnu (pokud samozřejmě nespí) a potom po jídle a pokaždé když se probudí. Kotě které má dobré návyky z domova, nedělá žádné problémy a od začátku je čistotné. Přes to koťátko v prvních dnech sledujte a pokud by chtělo vykonat potřebu jinde než na určeném místě hned je popadněte a odneste na jeho WC. V době dospívání u kocourka a první říje u kočičky se objevuje snaha značkovat si své teritorium. Na krátkou dobu tomu zamezíte tím, že označkovaná místa omyjete a "navoníte" citronovou vůní, ale toto opatření je jen přechodné, za čas si kočka najde jiné místo a vůně po dvou až třech dnech vyprchá. Tento problém vyřeší kastrace.
Koťátko zaměstnávejte hrou, postupně ho naučte používat škrabadlo. Nějakou zajímavou hračku přivažte na provázku ke škrabadlu, aby koťátko muselo zavadit drápky o povrch škrabadla vždy, když se za hračkou natáhne. Když si jde brousit drápky jinam, hned je vezměte a odneste ke škrabadlu a přední nožky mu o ně opřete.
Pokud si kočka najde na škrábání jiné místo, je vyzkoušeno, že jí ho znechutíte, pokud zde nainstalujete Alobal. Ale musíte jí pochopitelně umožnit přístup ke škrabadlu.
Nedovolte kočce, aby Vás v noci budila, jen proto, že si chce hrát nebo potřebuje společnost. Na naše kočky vždy stačilo použít složené noviny, kterými se plesklo vedle nich, tento zvuk jim byl natolik nepříjemný, že raději opustily ložnici. Zdá se to necitelné, to koťátko je přece tolik roztomilé, ale věřte, že to je dobrá rada. Znám případ, kdy kočička naučila rodinu vstávat každý den ve čtyři ráno. Mňoukáním (spíš řvaním) si vynutila, že maminka vstala a seděla u ní v kuchyni, protože jinak by milá kočička probubila celý panelák. A začalo to úplně nevinně. Samozřejmě je něco jiného když je kočička nemocná! Ale to už poznáte podle intonace jejího hlasu. A naopak Vy zase zbytečně nerušte kočku v jejím odpočinku.
Další kapitolou je vyskakování koček na stoly. Kočku naučíte, že nesmí na stůl a pokud jste doma také to většinou dodržuje, pokud ale nejste na dohled, okamžitě si vleze, kam se jí zachce. Je to tak zařízeno od přírody a velí tomu její teritoriální instinkty. Přesně tak by se chovala i venku ve vztahu k ostatním kočkám a jejich území. Ale pokud Vám vadí pobyt kočky na stolech naučte ji, že ve Vaší přítomnosti tam nesmí (stačí zvýšený hlas) a pokud nejste doma, skliďte vše co si nepřejete aby prozkoumávala. (Například rozmrazující se telecí kýtu). Pokud nechcete, aby loudila u stolu, nikdy jí nedávejte kousky ze svého talíře.
Buďte důslední, vždy!
Zdravé kotě poznáte podle toho, že je veselé, čilé, zvědavé. Má čisté neuslzené oči, čistý nosík. Ouška jsou čistá bez mazu a špíny, lehce růžová ( ne červená a horká). Konečník a jeho okolí je suchý a čistý. Koťátko, které si přivezete domů je většinou několikrát odčerveno a má základní očkování. Vše si ověřte u chovatele, případně zjednejte nápravu u Vašeho veterináře. Dospělá kočka by se měla alespoň dvakrát ročně odčervovat (i když nechodí ven) a jednou ročně přeočkovat.
Pokud je Vaše kočička skleslá, má výtok z kteréhokoliv tělního otvoru, má teplotu, průjem, úporně zvrací, nežere : něco není v pořádku a měli byste navštívit veterináře. Naopak nepropadejte panice, když zvrátí trávu a slízané chlupy (to je naprosto normální jev) nebo když má jednu stolici řídkou (nejedla před tím játra? nebo neslízala Vaši smetanu do kávy?).
Další kapitolou jsou různá nebezpečí, která na kočku číhají při soužití s člověkem. Z bytu byste měli odstranit vše, co by Vaší kočičce mohlo ublížit. Jedovaté rostliny ( diffenbachia, vánoční hvězda ...), rozpálená plotna by měla být pod Vaším dozorem, napuštěná vana. Pozor abyste kotě nezavřeli do lednice nebo do pračky. Okna a balkony opatřete sítěmi, nebo jinak zabezpečte, aby kočka nemohla vyskočit nebo vypadnout. Bylo by samozřejmě ideální pokud by mohla mít kočka volný výběh, ale tento režim přináší mnohá nebezpečí. Jen si uvědomte kolik koček končí pod koly aut, kolik jich je otráveno, kolika kočkám ublíží lidé, protože nesnášejí jejich přítomnost. Takže prosím zvažte všechna pro a proti, než dovolíte své kočce chodit ven, protože když už se to jednou naučí, bude vyžadovat, abyste ji ven pouštěli.
Pokud nechcete využít Vašeho kocourka nebo kočičku v chovu nemine Vás s největší pravděpodobností jejich kastrace. K tomuto zákroku se přistupuje až po dokončení tělesného vývoje, většinou okolo jednoho roku věku. Doporučuji počkat u kocoura co nejdéle, pokud to jde a neznačkuje. Jednak se dokončí vývoj močových cest a jednak se vytvoří druhotné pohlavní znaky, což je u britských kocourů například ona veliká hlava s mohutnými tvářemi. Pokud Vás okolnosti (většinou to je nástup značkování) donutí kastrovat kocoura dříve, tak se tyto znaky nevyvinou, ale zase budete mít voňavý byt. Ale pokud byste nechali kocoura nevykastrovaného a značkujícího příliš dlouho, bude se potom tomuto zvyku hůře odnaučovat. Takže když to shrnu:počkejte jak to jde, když začne značkovat, rychle vykastrovat.
U kočky je poněkud jednodušší stanovit správný termín. Obvykle se dává kastrovat po první říji. Ale není neobvyklé vykastrovat ji okolo sedmého měsíce věku. Nástup pohlavní dospělosti se u ní neprojevuje tak dramaticky jako u kocoura. Některé kočky v období před nástupem říje také značkují, ale po jejím odeznění zase přestanou. Možná bych měla také úplným začátečníkům vysvětlit proč je tedy nutná kastrace i u koček. Pokud kočka není nakrytá, opakuje se její říje asi ve dvou až třítýdenních cyklech, kterých může být nepočítaně a nakonec tento stav může vyústit v nepřetržitou říji. V této době kočka značkuje, volá kocoura (tzn. vyřvává kudy chodí), otírá se o okolní předměty, válí se po zemi. Těmito svými projevy Vás nakonec stejně ke kastraci donutí. A co teprve kdyby se stalo, že by se jí podařilo sehnat ženicha někde venku, co potom s koťaty? O "obyčejné" domácí kočičky je zájem minimální a útulky praskají ve švech.