Klecánky srpen 2002
|
|
Čtyři fotografie z první fáze velké vody 8. a 9. srpna, která byla spíše atrakcí pro okolní a nic moc významného pro místní. Do hospůdky u Zoulů se nechodilo pěšky ale vjíždělo na lodi, já jsem se synem vydala na projížďku pramičkou po silničce k tůním
A jde do tuhého nastává úterý 13.8.2002 a zdá se, že voda nebude dvacetiletá, hladina je už výš než byla v roce 1981, kdy jsme se do Klecánek přestěhovali, po poledni je už dál než byla v roce 1954, o kterém nám vyprávěl soused pan Dubský.
Začínáme brát vodu vážně a obkládáme pytli s pískem vjezd do garáže, pěnou vyplňujeme dveře ve sklepě. Se soumrakem se voda přelévá přes naši malou hráz
a naplňuje se vjezd do garáže, který je pod úrovní zahrady. V tomto bodě dosáhla voda hladiny stoleté povodně.
První dva obrázky jsou pohledy z naší střechy na přibližující se Vltavu, druhé dva jsou pohledy z téhož místa v době kdy řeka kulminovala 14.8. v 18.00
Večer 13.8. se voda žene do garáže, před vrátky kotví převoznická loď a nás čeká dlohá noc, voda stále stoupá. Ráno už ji máme ve sklepech 1,5m a stále ještě stoupá. Stěhujeme počítač a elektrospotřebiče k sousedům, kteří jsou víc na kopci a nezbývá než čekat co bude. Hladina se nakonec zastavila 6 cm pod hranou posledního schodu. Na úrovni oplechování oddělujícího podezdívku od domu.
Ve čtvrtek voda sice již opadá, ale stále je mnoho domů pod vodou.
S pomalu opadající vodou se začíná objevovat zkáza, kterou řeka napáchala, tolik půvabné Klecánky vypadají jako měsíční krajina. Bahno, polámané stromy, zničené domy.
Voda opadla, Vltava je zpátky ve svém řečišti. Všichni uklízíme a omýváme bahno za vydatné pomoci hasičů a dobrovolníků. Bez nich bychom uklízeli ještě dlouho.
Dokonale se staral i Městský úřad a obyvatelé Klecan.
Všem patří náš dík.
