V říjnu se u nás nedělo nic převratného. Byla tu jen dvě koťátka. Modrobílá polodlouhosrstá kočička a černý krátkosrstý kocourek. Takový nesourodý páreček i přes to, že se jednalo o sourozence z jednoho vrhu. Ale to už jsou takové hříčky matky přírody. Kočička byla slaďoučká hodňoučká holčička, kocourek byl rošťácký čertík. .

Naše Hannelka roste jako z vody. Se Sofií, která je o měsíc starší jsou nerozlučná dvojka a většinu rošťáren organizují společně. Hanelka moc ráda odpočívá na okenních parapetech odkud má přehled o veškerém dění doma i venku.

Z výstavy v Praze na Karlově náměstí jsem kočičkám přivezla pytel papáníčka a kočičí stan. Stan je zaujal jako všechny novimky a žrádýlko zmizelo rychlostí uragánu, jako kdyby týden nejedly.